Dvouletou spolupráci ukončil trenér Martin Beránek, který na vlastní žádost opouští střídačku Mojžíře. Tým dovedl loni k devátému a letos desátému místu v 1.A třídě.
„Chci vedení klubu poděkovat za šanci, kterou mi dali. Nakonec jsem se rozhodl dát přednost rodině,“ sdělil.
Jak hodnotíte fotbalové jaro?
Sezona byla podobná jako minulý rok, získali jsme stejný počet bodů. Usiloval jsem o to, aby se to v Mojžíři posunulo, chtěl jsem hrát o přední příčky. Bohužel progres nenastal, výkony týmu byly jako na houpačce. Jednou už to vypadalo, že jsme se posunuli, ale pak přišel propadák.
Co se vám nelíbilo?
Přístup hráčů, kteří dávali přednost jiným aktivitám. Měli jsme díky tomu úzký kádr, navíc se zranili Fiala a Tichovský. Ve chvíli, kdy jsme měli dost bodů, tak si hráči chodili už jen zahrát. Na hřišti to neodpracovali. Přivedl jsem z Neštěmic Sukamu a Kmece, s nimi jsem byl spokojený jen první tři kola, pak přestali chodit na tréninky. Tím pádem přestali hrát, tak to chodí. Přitom Sukama se střelecky prosadil, dal i krásné góly.
Když už jsme u týmu, zaslouží někdo pochvalu?
Velkou pochvalu zaslouží Zabloudil, který tým táhl na podzim i na jaře. Nejlepším střelcem byl Vitásek s jedenácti góly. Spokojený jsem byl s Jirkou Machem, který přišel za Valentu.
Jaké zápasy byly vydařené?
Všechny, ve kterých jsme vyhráli. Dvakrát jsme porazili Hostovice a Velký Šenov. Podařilo se nám vrátit porážku z podzimu Velkému Březnu. Doma jsme porazili i silný Děčín, odmakali jsme zápas s Brnou, kde jsem byl spokojený i přes porážku.
Na jaké zápasy by bylo lepší zapomenout?
V Jílovém jsme dostali deset gólů. Tam jsem se rozhodl, že nebudu pokračovat. Navíc mám těžce nemocnou maminku, která měla cévní mozkovou příhodu. Rozhodl jsem se věnovat se rodině. Naše desáté místo je oprávněné, měli jsme sérii pěti zápasů, kdy jsme nedali ani gól.
V Mojžíři je parádní divácká kulisa, co jste na ni říkal?
V kádru nemáme hráče, kteří by na to byli zvyklí z vyšších soutěží, někteří z toho byli vyjukaní. Zároveň to i motivovalo, diváci byli naším dvanáctým hráčem a hnali nás dopředu. Pomáhali nám, jak jen mohli, ale my jsme bohužel nezvládali konce zápasů. Atmosféra přesto byla vynikající, bylo to úžasné.
Autor: Jiří Šlaj – Ústecký deník